Na statku se organizování podpisu Charty 77 ujme se vší vervou Jana. I když nakonec jsou odtud jenom dva podpisy a to Imreho a Kérlyho. Neformální hlava statku Tonda Maděra dlouho váhá. Nakonec se ale rozhodne nepodepsat. Vadí mu hlavně někteří lidé, kteří už se podepsali. Často se totiž jedná o bývalé aparátčíky a komunisty. Přesně ty lidi, kvůli kterým byl tedy už dvakrát vězněn. Brabencovi navíc v rozhovoru přiznává, že třetí věznění už by pravděpodobně nepřežil. Nicméně v něm toto rozhodnutí hluboce rezonuje a má kvůli němu smíšené pocity. Dcera Jana mu vyčte, že nepodepsal. Naopak Maděrův syn Dan mu poděkuje. Oceňuje že jeho otec má nejenom odvahu, ale i rozum zavčas couvnout. Maděra má pocit, že selhal a že za všechno zlo, které se děje kolem rodiny a statku může vlastně on.
V Praze na ministerstvu vnitra jsme náhle potkali Žabáka: chtěl přeložit do pohraničí. A dostane personální výpomoc, někoho, kdo to v Krušných horách dobře zná. Žabák také už vyslýchá Imreho, kterého kvůli podpisu Charty zatkli esenbáci přímo v lese při práci.Uvidíme, že Imre si ve vězení připadá jako lapené zvíře. Naštěstí ho díky Večeřovi brzy pustí, poněvadž vyslýchající důstojník neodolá a poctí Imreho několika rasistickými urážkami a Večeřa pohrozí u soudu skandálem.
